|
|
Kontrolovaná konzumace alkoholu: současné rozšíření přístupu v ambulantních zařízeních
Staš, Filip ; Barták, Miroslav (vedoucí práce) ; Petruželka, Benjamin (oponent)
VÝCHODISKA: Zvýšená zdravotní, sociální a ekonomická rizika v souvislosti s konzumací alkoholu se dotýkají téměř pětiny obyvatel ČR, přičemž dostupnost zejména ambulantní formy odborné péče je nedostatečná. Kontrolovaná konzumace alkoholu může rozšířit spektrum léčebných intervencí. Její současné rozšíření není ale zmapováno. CÍLE: Zmapovat a analyzovat aktuální rozšíření a podobu využívání terapeutické metody kontrolované konzumace alkoholu v ambulantních zařízeních v ČR. METODY: Polostruktorované rozhovory s 10 komunikačními partnery pracujícími v ambulantních zařízeních a jejich tematická analýza v softwaru MAXQDA. Následně tvorba hypotéz, následovaná online dotazníkovým šetřením s výsledným souborem 85 respondentů z řad ambulantních zařízení. Testování hypotéz v programu Statistica. HLAVNÍ VÝSLEDKY: Kontrolovaná konzumace alkoholu je nejčastěji popisovaná v podobě souboru pravidel a využívaná ve smyslu mezistupně k abstinenci, s čímž souhlasilo 69 % respondentů. 53 % respondentů pak souhlasilo s pojetím přístupu jako alternativy k abstinenci. 64 % respondentů považuje přístup za vhodný zejména v nízkoprahových zařízeních. Většina (64 %) zapojených ambulantních zařízení umožňuje usilovat o kontrolovanou konzumaci alkoholu, častěji v nelékařských adiktologických zařízení (v 72 % z nich) a v...
|
|
|
Alkoholismus v rodině
PODGORSKÁ, Kateřina
Smyslem práce je nahlédnutí do života dospělých dětí alkoholiků. Cílem práce je porovnat vztahy mezi výchovným prostředím, genetickou predispozicí dětí alkoholiků a jejich vlastní volbou a postojem k alkoholu. Zjistit, zda děti alkoholiků žijí jiný život, než jim byl předán v dětství. Práce je rozdělena na část teoretickou a část praktickou. V teoretické části se zaměřuji na informace ohledně alkoholu, závislosti a rodiny. Tyto informace jsou podkladem pro část praktickou. Praktická část je věnována výzkumu ohledně dospělých dětí alkoholiků. Metodou polostrukturovaných rozhovorů se snažím dosáhnout hlavního cíle práce. V závěru posoudím, zda jsem cíl bakalářské práce splnila.
|
|
|
Příjem pacienta intoxikovaného etylalkoholem
NOŽIČKOVÁ, Veronika
Bakalářská práce je rozdělena na dvě části. Teoretickou a praktickou. Teoretická část byla věnována tomu, co vlastně etylalkohol je, jakým způsobem se v organismu chová a jak metabolizuje. Předmětem práce byla také kombinace etylalkoholu s jinými látkami, problematika závislosti na alkoholu a alkoholový abstinenční syndrom, který může vyústit v delirium. Chování takovýchto pacientů je nepředvídatelné, mohou být agresivní verbálně, ale také brachiálně. Několik kapitol v teoretické části bylo proto věnováno specifické komunikaci s pacienty intoxikovanými etylalkoholem a zároveň agresivními. Další kapitola teoretické části je také věnována specifické ošetřovatelské péči o takovéto pacienty. Pro výzkumnou část práce byl zvolen kvalitativní výzkum, který byl proveden pomocí polostrukturovaných rozhovorů. V rozhovorech bylo 6 respondentům položeno 16 otázek týkajících se přijetí intoxikovaných na různá oddělení, ošetřovatelské péče a komunikace s nimi. Respondenti byli vybráni záměrně tak, aby délka jejich praxe byla různě dlouhá a pracovali na různých odděleních. Sběr dat byl prováděn v dubnu a květnu roku 2022. Před započetím rozhovorů byli všichni respondenti osloveni a požádáni o ochotu odpovědět na jednotlivé otázky. Současně byli informováni, že tyto rozhovory budou nahrávány na diktafon a poslouží pouze k účelu zpracování dat pro mou práci. Také byli informováni o tom, že rozhovory budou anonymní, nikde nebudou figurovat jejich jména, ani osobní údaje a po přepsání budou záznamy rozhovorů smazány. Všichni respondenti s takovýmto postupem souhlasili. Na základě provedeného výzkumu a po vyhodnocení dat bylo zjištěno, že všechny výzkumné otázky byly zodpovězeny a také cíle výzkumu byly splněny. Z výzkumu vyplynulo, že na všech navštívených odděleních je příjem intoxikovaného pacienta až na malé odchylky velmi podobný, komunikace s takovýmto pacientem je náročná a agresivita takovýchto nemocných velmi častá. Všichni dotazovaní se shodli, že chování ošetřujícího personálu k takovýmto lidem je slušné, maximálně sestra zvýší na takovéhoto pacienta hlas, že je nutná pomoc sanitářů, občas i policie, a na všech odděleních je používaná kurtace pacienta a to za velmi přísných a jasně stanovených pravidel. Po vystřízlivění se chování pacientů liší v závislosti na věku, také na tom, zda je to exces ojedinělý, nebo bývá pacient přivážen záchrannou službou častěji.
|
|
|
Systém péče o závislé na alkoholu v ČR
KŘIKLAVOVÁ, Kateřina
Bakalářská práce se věnuje závislosti na alkoholu a popisuje systém péče o alkoholově závislé v České republice. Praktická část výzkumu je zaměřena na fungování systému péče v praxi a zjištění stavu dostupnosti adiktologických sociálních a zdravotních služeb a ústavní léčby před epidemií Covid-19 a v jejím průběhu na území Jihočeského kraje. Dále se práce věnuje zjišťování nedostatků v oblasti dostupnosti adiktologických sociálních a zdravotních služeb na území Jihočeského Kraje.
|
|
|
Resocializace mužů závislých na alkoholu
PEŠÁKOVÁ, Ilona
Diplomová práce se soustředí na postupy, které se aplikují ve službách následné péče zaměřených na doléčování a s tím spojenou následnou resocializaci těchto klientů. Na přístupy, metody a techniky sociální práce, které se využívají k úspěšnému začlenění mužů na pracovní trh a v neposlední řadě také, v kterých oblastech pozorují komunikační partneři největší úspěšnost následné léčby v doléčovacím programu. V teoretické části jsem se v první kapitole zaměřila obecně na závislost na alkoholu - definici, vývojová stádia, formy, předpoklady, důsledky, harm reduction a prevenci. Druhá pojednává o léčbě závislých osob, jejich formách, druzích zařízení poskytující léčení a její průběh. Ve třetí kapitole jsem se zabývala resocializací, které druhy služeb následné péče jsou poskytovány, problematiku relapsu a recidivy a které metody, přístupy a techniky sociální práce jsou aplikovány. Popsány zde jsou i oblasti resocializace a její následná úspěšnost. V praktické části jsem se zaměřila na dílčí cíle formou kvalitativního výzkumu, a to metodou dotazování - polostrukturovaným rozhovorem. Výběrový soubor byl vybrán záměrným (účelovým) výběrem přes instituce v zařízení ALKAT z. s. V Jemnici. V první části jsem se zabývala informacemi týkajících se závislosti - doba závislosti, rodinnými poměry a důvodem k nástupu do doléčovacího programu. V druhé části je popsán postup doléčovacího programu v instituci. Do kterých aktivit a činností se zapojují, aby tím zvýšili svoje šance na úspěšné začlenění. Ve třetí části jsem sledovala přístupy, metody a techniky sociální práce využívané v ALKATU z. s. při resocializaci mužů závislých na alkoholu. Soustředila jsme se na vyjádření komunikačních partnerů, kteří mi sdělili, které přístupy, metody a techniky sociální práce jsou pro ně přínosné a vhodné, což vzhledem k odlišnostem jedinců bylo rozdílné, ale byli prvky, na kterých se většina shodla. Čtvrtá část pojednává o tom, v které oblasti sledovali komunikační partneři nejlepší úspěšnost resocializace při pobytu v zařízení následné péče. V jakých oblastech pociťují nejvyšší míru zlepšení a co nebo kdo byl pro ně nejvíce motivační na cestě k úzdravě. Výzkumem bylo zjištěno, že komunikační partneři mají zkušenosti s alkoholem již od mládí. S nadužíváním alkoholu začal každý z nich z různých důvodů, díky kolektivu v zaměstnání, problému nebo neshodám v manželství, stresu či jiné životní situaci. Důvodem k nástupu do doléčovacího zařízení bylo jak zlepšení zdravotního stavu, tak na nátlak rodiny či prodloužení léčby kvůli tomu, že nemají kde bydlet. Postup léčby zhodnotili všichni komunikační partneři jako odpovídající a většinou byli spokojeni i s jeho formou a průběhem. Výzkumem bylo potvrzeno, že každý z klientů je jedinečný, a tak je s nimi i pracováno, každému vyhovuje jiný přístup, metoda či technika sociální práce, které jim jsou přínosné a nápomocné. Účastníci výzkumného šetření uvedli, že jsou záležitosti, které raději konzultují se sociální pracovnicí či terapeutkou (metoda sociální práce s jednotlivcem), naopak s ohledem na nácvik dovedností a technik nebo jen zdrojem zkušeností při boji se zvládáním bažení jim je bližší metoda sociální práce se skupinou. S tím souvisí i oblast využívaných přístupů sociální práce, jde většinou o kombinaci, které se v doléčovacím programu v instituci aplikují (přístup orientovaný na úkoly, systemický přístup a kognitivně-behaviorální přístup). Všichni komunikační partneři se shodli, že nejvíce nápomocné jim jsou techniky motivačního rozhovoru, relaxační a převedení pozornosti. Prvkem, který má velký vliv na úspěšnost a setrvání v léčbě je motivace, která je odlišná s ohledem na různorodost klientů. Na úspěšnosti také závisí počet absolvovaných léčení, které mají klienti již za sebou, jelikož se vzrůstajícím počtem se snižují šance na úspěšnou resocializaci, což může být způsobeno dřívější neefektivní léčbou, nedostatečnou motivací, nekvalitními rodinnými nebo nevhodnými sociálními vztahy a špatným životním stylem
|
|
|
Ergoterapie u osob se závislostí na alkoholu v rámci hospitalizace: Návrh terapeutického programu pro rehabilitaci kognitivních funkcí
Gašparová, Pavlína ; Rodová, Zuzana (vedoucí práce) ; Pluhaříková-Pomajzlová, Jana (oponent)
DIPLOMOVÉ PRÁCE Jméno, příjmení: Bc. Pavlína Gašparová Vedoucí práce: Bc. Zuzana Rodová, M.Sc. Název diplomové práce: Ergoterapie u osob se závislostí na alkoholu v rámci hospitalizace: Návrh terapeutického programu pro rehabilitaci kognitivních funkcí Abstrakt diplomové práce: Diplomová práce se věnuje problematice rehabilitace kognitivních funkcí u osob se závislostí na alkoholu. Hlavním cílem práce je navrhnout a zhodnotit terapeutický program zaměřený na nejčastěji poškozené kognitivní funkce u osob se závislostí na alkoholu. Vedlejšími cíli je vytvoření materiálů pro jednotlivé části programu a zjištění spokojenosti pacientů s programem. Teoretická část práce obsahuje obecné poznatky týkající se problematiky závislosti na alkoholu a kognitivních funkcí. Pozornost je věnována také problematice poškození mozku vlivem závislosti na alkoholu a s ním související kognitivní rehabilitaci. V závěru teoretické části práce jsou uvedeny možnosti ergoterapeutické intervence v oblasti adiktologie a současný stav ergoterapie v adiktologické péči v České republice. Praktická část práce zahrnuje návrh terapeutického programu a čtyři případové studie pro zhodnocení jeho vlivu na kognitivní funkce a kvalitu života jedinců . Pro zhodnocení programu byla využita Krátká neuropsychologická baterie (KNB), Londýnská...
|
|
|
Osobnostní rysy jedinců závislých na psychoaktivních látkách, na alkoholu a patologických hráčů
Černá, Veronika ; Soukupová, Tereza (vedoucí práce) ; Procházková, Jana (oponent)
česky Diplomová práce se zabývá jedním z důležitých témat současnosti. Snaží se hledat osobnostní strukturu jedinců závislých na alkoholu, psychoaktivních látkách a patologických hráčů. Popisuje rozdíly v osobnostní struktuře mezi těmito uživateli a také rozdíly mezi muži a ženami. Je členěna na teoretickou a empirickou část. Teoretická část je věnována současnému dostupnému poznání v oblasti osobnosti závislých jedinců. Empirická část se poté zabývá výzkumným šetřením, provedeným na pavilonech závislostí, v psychiatrické léčebně Praze Bohnicích. V rámci empirické části jsou stanoveny výzkumné hypotézy a cíle, které jsou následně vyhodnocovány. Diplomová práce přináší vhled do problematiky osobnosti závislých jedinců a vlastní výzkumné závěry, které se z velké části shodují s poznatky uvedenými v odborné literatuře.
|
|
|
Postavení společenství anonymních alkoholiků v systému adiktologických služeb: Zkušenosti a postoje členů AA v Praze
Břoušková, Barbora ; Vacek, Jaroslav (vedoucí práce) ; Gabrhelík, Roman (oponent)
Anonymní alkoholici jsou nejpočetnější a nejznámější svépomocnou organizací. V České republice doposud není známo jejich místo, počet či charakteristika členů. Proto je potřeba je poznat. Existuje léčba pod odborným vedením, ale i AA. Lze najít souvislost mezi těmito "odlišnými" pohledy na způsob léčby závislosti na alkoholu? Teoretická část obsahuje popis závislosti na alkoholu, informace o systému léčebné péče pro závislé na alkoholu a informace o nynější situaci v České republice. Nejpodstatnější informace jsou popsány v kapitole o společenství Anonymních alkoholiků. Hlavním výzkumným cílem je popsat charakteristiku, chování a motivaci členů všech skupin AA v Praze a případně zjistit, jaké místo mohou AA v systému adiktologických služeb mít. V souladu s cílem bylo stanoveno pět výzkumných otázek. Data byla získána prostřednictvím dotazníku a následně zpracována pomocí matematicko-statistických postupů s využitím softwaru IBM SPSS Statistics 20. Dotazník byl sestaven z 19 otázek. Respondenti byli nominováni totálním skupinovým výběrem. Do šetření byly zahrnuty všechny skupiny Anonymních alkoholiků působících v Praze. Výzkumný soubor se sestával z 34 respondentů. Mezi nejdůležitější výsledky patří, že absolutní většina členů AA jsou lidé ve věku nad 31 let se středoškolským a vysokoškolským...
|
|
| |
|
|
"Zkušenosti klientů závislých na alkoholu po ústavní léčbě"
Andělová, Magdalena ; Libra, Jiří (vedoucí práce) ; Vacek, Jaroslav (oponent)
Východiska: Klienti jsou v ústavní léčbě "vytrženi" ze svého přirozeného prostředí a v bezpečném prostředí léčebny se abstinuje snadněji. Během ústavní léčby by měl klient získat náhled na svoji závislost, posílit své rozhodnutí ke změně a přehodnotit svůj životní styl. Nezřídka se klienti vrací po léčbě do náročných a neuspokojivých životních podmínek. Tím, že závislost zasahuje v podstatě do všech oblastí lidského bytí, je důležité, aby klienti během ústavní léčby a po léčbě, měli podporu odpovídající jejich potřebám. Cíle: Základním cílem bakalářské práce je zjistit, jak prožívali klienti závislí na alkoholu, kteří byli pro recidivu opakovaně hospitalizováni, návrat do normálního života po ústavní léčbě. Dalšími cíli bylo zjistit, s jakými problémy se tito klienti po léčbě potýkají a z jakých důvodů nejčastěji recidivují, jaké mají respondenti zkušenosti s následnou péčí a co vnímají jako podporu na jejich cestě k úzdravě. Zaměřila jsem se na období mezi první a poslední léčbou. Hlavní výzkumná otázka: Jaké faktory měly vliv na recidivu u respondentů? Doplňující výzkumné otázky: Jaké zkušenosti mají respondenti se službami následné péče? Jaké faktory vnímají respondenti jako podpůrné na jejich cestě k úzdravě ? Teoretická část: Teoretická část se zabývá problematikou závislosti, její léčbou a...
|
host ::
RSS.